Květen 2019
Měsíc, našeho nejbližšího kosmického souseda, lze na večerní obloze v otvírací době hvězdárny pozorovat přibližně od 7. do 18. května. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 12. května, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 18. května), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.Z planet je na večerní obloze pozorovatelný Mars.Objekty hvězdného vesmíru lze pozorovat zejména za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší pozorování. Za zmínku stojí například dvojhvězda Izar v souhvězdí Pastýře nebo dvojhvězda Mizar a Alcor v souhvězdí Velké medvědice, která je v květnu večer přímo v nadhlavníku. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula. Za mimořádně čisté a klidné oblohy lze spatřit i vzdálené galaxie v souhvězdích Lva, Panny či Honicích psů.Na denní obloze lze sledovat Slunce. Dalekohledem, který odcloňuje větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce pozorovatelné sluneční skvrny.Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.
Otevírací doba:
11 - 19, 21 - 23
Štefánikova hvězdárna je v květnu otevřena denně kromě pondělí. V úterý až pátek od 14 do 19 a od 21 do 23 hodin, v sobotu a v neděli od 11 do 19 a od 21 do 23 hodin. Během státních svátků 1. 5. a 8. 5. bude otevřeno jako v neděli. Ve čtvrtek 16. 5. bude večer z technických důvodů zavřeno.
Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu.
Pořady pro děti:
Pořady pro dospělé:
Přednášky:
Dodatky:
STÁLÁ VÝSTAVA
Astronomická výstava, jejíž součástí jsou interaktivní exponáty, optické pokusy, historické přístroje i počítače s astronomickými animacemi. Dále je možno navštívit muzeum meteoritů.
SPECIÁLNÍ VÝSTAVA
Milan Rastislav Štefánik
Výstava je věnována mimořádné osobnosti M. R. Štefánika, který nebyl pouze vojákem, generálem francouzské armády, letcem, diplomatem, spoluzakladatelem československého státu, ale i vynikajícím vědcem – astronomem, od jehož tragického úmrtí letos 4. května uplyne přesně 100 let.