Září 2018

>> Říjen 2018

Měsíc lze na večerní obloze pozorovat od 13. do 26. září. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 17. září, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru)

Měsíc lze na večerní obloze pozorovat od 13. do 26. září. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 17. září, kdy nastává první čtvrt a kdy poblíž rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 25. září), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.             

Z planet budou na večerní obloze zářit Mars a Saturn. Na počátku měsíce spatříme ještě největší planetu sluneční soustavy – Jupiter.             

Na večerní obloze můžeme rovněž pozorovat celou řadu zajímavých objektů hvězdného vesmíru, a to především za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší svým světlem pozorování slabších objektů. Patří mezi ně například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě, gama v souhvězdí Delfína nebo Mizar a Alcor ve Velké medvědici. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula a Štítu, kde najdeme zástupce obou typů hvězdokup - hvězdokupu kulovou s označením M 13 a hvězdokupu otevřenou s označením M 11. Dalším zajímavým objektem je prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie můžeme vyhledat ve Velké medvědici nebo v souhvězdí Andromedy.

Na denní obloze lze sledovat Slunce. Díky dalekohledu, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce viditelné sluneční skvrny. Speciálním chromosférickým dalekohledem lze pozorovat sluneční protuberance.               

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

vrhají povrchové útvary zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 25. září), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.             

Z planet budou na večerní obloze zářit Mars a Saturn. Na počátku měsíce spatříme ještě největší planetu sluneční soustavy – Jupiter.             

Na večerní obloze můžeme rovněž pozorovat celou řadu zajímavých objektů hvězdného vesmíru, a to především za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší svým světlem pozorování slabších objektů. Patří mezi ně například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě, gama v souhvězdí Delfína nebo Mizar a Alcor ve Velké medvědici. Na hvězdokupy se můžeme podívat do souhvězdí Herkula a Štítu, kde najdeme zástupce obou typů hvězdokup - hvězdokupu kulovou s označením M 13 a hvězdokupu otevřenou s označením M 11. Dalším zajímavým objektem je prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie můžeme vyhledat ve Velké medvědici nebo v souhvězdí Andromedy.

Na denní obloze lze sledovat Slunce. Díky dalekohledu, který odcloní větší část slunečního světla, jsou na povrchu Slunce viditelné sluneční skvrny. Speciálním chromosférickým dalekohledem lze pozorovat sluneční protuberance.               

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem. V případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.

Akademie vesmírných cestovatelů

Štefánikova hvězdárna v Praze pořádá astronomický kroužek pro zvídavé žáky 6. až 8. tříd. V průběhu devadesátiminutových lekcí, které se konají vždy jednou týdně v odpoledních hodinách, děti zábavnou formou v rolích vesmírných cestovatelů prozkoumají blízký i vzdálený vesmír a získají odpovědi na své otázky, budou pozorovat oblohu dalekohledy hvězdárny, navštíví planetárium, hvězdárnu v Ďáblicích i observatoř Astronomického ústavu v Ondřejově. Na závěr získají osvědčení "vesmírných cestovatelů" a ten nejlepší z absolventů malý dalekohled pro první samostatné toulky vesmírem.

Zájemci o astronomii v uvedeném věku, kteří by chtěli kroužek navštěvovat, získají bližší informace na telefonním čísle 257 320 540, kde také přijímáme přihlášky dětí do kroužku.