 |
Naše Galaxie je obrovský systém hvězd a mezihvězdné látky. Má tvar dvojvypuklého disku, jehož průměr činí 100 000 světelných let. Slunce zde nezaujímá žádné privilegované postavení, leží v blízkosti roviny disku asi ve dvou třetinách od středu Galaxie. Slunce je průměrnou hvězdou naší Galaxie. Slunci podobných hvězd zde najdeme zhruba 6 miliard. Pro nás má ale Slunce životní význam, neboť bez jeho tepla a světla by nemohl existovat život. Slunce je naší nejbližší hvězdou. Od Země ji dělí pouhých 150 milionů kilometrů, což je astronomicky velmi málo. Světlo potřebuje na překonání této vzdálenosti jen 8 minut. Ve Slunci je soustředěno 99,78% veškeré hmoty, proto je tělesem centrálním a svou gravitační silou drží všechna tělesa sluneční soustavy (planety s jejich měsíci, malá tělesa jako jsou planetky, meteoroidy, komety, meziplanetární plyn a prach). |
||||||||||||||||||||||
 |
Slunce je v současnosti „v nejlepších letech“, nachází se na hlavní posloupnosti, kde většina hvězd stráví největší část svého života. Poloha Slunce v H-R diagramu, který znázorňuje závislost svítivosti hvězdy na její teplotě. Můžeme v něm také nalézt jednotlivá vývojová stádia hvězd. |
||||||||||||||||||||||
 |
Vnitřní část sluneční soustavy je vyhrazena pro terestrické (Zemi podobné) planety – Merkur, Venuši, Zemi a Mars. Dále se nachází tzv. Hlavní pás planetek. Za ním leží čtyři velké plynné planety – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Poslední planetou je Pluto. Nehodí se nám ani do jedné z výše jmenovaných skupin. I když ho stále ještě řadíme mezi planety, patří svou fyzikální podstatou spíše mezi tělesa tzv. Kuiperova pásu, ležícího za drahou Neptunu. V dnešní době známe desítky ledových těles podobných Plutu. Sluneční soustavu pak uzavírá Oortův oblak komet, který tvoří jakýsi kulový obal této soustavy. | ||||||||||||||||||||||
 |
Slunce jako těleso Slunce je obrovská koule žhavých plynů, především vodíku a helia. Jedná se o gravitačně vázané těleso v hydrostatické a energetické rovnováze. Znamená to, že je zde v rovnováze gravitace a tlak vlastního plynu a záření. Slunce vyrábí energii a touto výrobou pokrývá ztrátu, kterou vyzáří do okolního prostoru. Energie zde vzniká za vysoké teploty a tlaku přeměnou vodíku na helium v centru hvězdy - termonukleární reakcí. Tento vysoko energetický proces zajistí Slunci ještě nejméně 6 miliard let spokojeného života. | ||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||
