Vltavíny v otázkách a odpovědích

1. Jaký je rozdíl mezi tektity a impaktními skly?

Pojmy tektit a impaktní sklo jsou velice často (a chybně) pokládány za synonyma. Tektity a impaktní skla vznikly při dopadu kosmického tělesa (asteroid nebo kometární jádro) na Zemi při tzv. impaktní události a oba pojmy označují amorfní přírodní skla, která vznikla bez přispění člověka. Rozdílů mezi tektity a impaktními skly je celá řada a ty nejvýznamnější shrnuje následující tabulka:

	tektity	impaktní skla
výskyt v definovaném pádovém poli	ano	ne
výskyt v impaktním kráteru a těsném okolí	ne	ano
chemická homogenita (ve velkém měřítku)	homogenní	obvykle nehomogenní
přítomnost vody (hm. %)	0,02-002	0,02-0,07
inkluze minerálů	velmi vzácné	běžné
tvary	sférické, symetrické	obvykle nepravidelné
meteorická komponenta	velmi nízká	obecně vyšší
těžké vzácné plyny (Ar, Kr, Xe, Rn)	nízké obsahy	vyšší obsahy

Tektity vznikly roztavením povrchové vrstvy hornin v místě impaktního kráteru těsně před dopadem impaktoru. Roztavená hmota tektitů prodělala transport vzduchem na velké vzdálenosti od místa impaktu a při tuhnutí získala typické sférické a symetrické tvary (koule, ploché disky, kapky atd.). Impaktní skla naopak neprodělala prakticky žádný transport, svým výskytem jsou vázána na těsné okolí impaktního kráteru a jsou chemicky nehomogenní.

2. Jak a kdy vznikly jednotlivé druhy vystavených tektitů a impaktních skel?

Vltavíny
Vltavíny, řazené do skupiny tektitů a nalézané v tzv. středoevropském pádovém poli, vznikly před 15 miliony lety impaktem kosmického tělesa v oblasti dnešního kráteru Ries (24 km) v Německu. Vltavíny představují přírodní skla vyniklá roztavením povrchových hornin v oblasti impaktního kráteru a transportem taveniny v atmosféře východním směrem do vzdálenosti několika stovek km od kráteru.

Indočínity
Tektity souborně označované jako indočínity se nachází v nejrozlehlejším pádovém poli na světě. Vznikly při impaktní události v době před 770 tisíci lety. Impaktní kráter nebyl doposud nalezen. Jeho výskyt se předpokládá v oblasti Indického oceánu nebo pod sedimentárními formacemi delty řeky Mekong.

Libyjská skla
Libyjská pouštní skla jsou impaktní skla, která vznikla v době před 28 miliony let. Vyznačují se typickou světle žlutou barvou. Mateřský kráter těchto impaktních skel není přesně znám. Předpokládá se souvislost se vznikem kráterů Oasis a PB v Libyi.

Irgizity
Impaktní skla vázaná na impaktní kráter Zamanšin v Kazachstánu. Skla vznikla při impaktu před 1 milionem let. Kráter Zamanšin má průměr 14 km.

3. Jak vznikla skulptace povrchu vltavínů?

Skulptace povrchu vltavínů vznikla dlouhodobým působením vodných roztoků na povrch vltavínů již uložených v sedimentu (písky, štěrkopísky). Přírodní vodné roztoky se chovají v závislosti na obsahu rozpuštěných látek jako slabé kyseliny nebo zásady. Skla jsou hmotami metastabilními, které v čase rekrystalují nebo podléhají působení okolního prostředí. Případ vzniku skulptace vltavínů je dokladem dlouhodobého působení vodných roztoků na přírodní skla a důsledkem jejich povrchové koroze.

4. Proč jsou vltavíny průhledné a zelené?

Průhlednost a barva vltavínů je závislá na chemické homogenitě a obsahu prvků skupiny železa. Vltavíny jsou přírodní silikátová skla s obsahem SiO2 kolem 80 %. Jsou ve velkém měřítku obvykle chemicky homogenní a nízké obsahy prvků skupiny železa dávají vltavínům jejich zelenou až zelenohnědou barvu.

5. Proč se vltavíny vyskytují prakticky jen v Čechách a na Moravě?

Vltavíny byly krátce po svém vzniku uloženy v prostředí třetihorních sedimentů, kde byly většinou v pozdější době několikrát přeplaveny. Do současnosti však velká část třetihorních sedimentů podlehla zvětrávání, erozi a odnosu. Třetihorní sedimenty se dochovaly jen v místech původních depresí - bývalých jezer a říčních toků (oblast Českobudějovické a Třeboňské pánve) a v blízkých výplavech recentního stáří. V jiných oblastech se sedimenty s vltavíny do dnešních dnů nedochovaly. Vzácně se vltavíny nachází v třetihorních sedimentech chebské pánve. Vzácné nálezy v Praze a Drážďanech jsou jen dokladem unášecí schopnosti řek, které sem vltavíny dopravily z jižních Čech.

6. Jak se určuje stáří tektitů?

Stáří vltavínů a i ostatních tektitů se určuje nejčastěji metodami radiometrického datování, při kterém se stanovuje množství radioaktivního izotopu určitého prvku a množství prvku vzniklého jeho rozpadem. Vzájemný poměr izotopů obou prvků je funkcí času, který je tedy možné vypočítat. Nejčastěji se při datování tektitů užívá metoda Ar-Ar, K-Ar, Sm-Nd. Alternativní metodou určení stáří je stanovení počtu štěpných stop na jednotku plochy (metoda Fission Track).

7. Proč jsou české tektity nejkrásnější (proč ne třeba indočínity)?

Krása vltavínů je dána především jejich barvou, průhledností, tvary a skulptací povrchu. Ideální náhodná kombinace všech podmínek a příslušné chemické složení povrchových hornin v oblasti kráteru Ries dalo vznik homogenním a průhledným tektitům s typickou zelenou barvou. Například indočínity mají vysoké obsahy železa a jsou proto neprůhledné a díky jejich nízkému stáří nemohla vyniknout vyvinutá skulptace povrchu.

8. Je možné odhadnout celkové množství vltavínů?

Za 15 milionů let od vzniku vltavínů jich byla velká část zničena a odnesena. Není tedy bohužel možné odhadnou jejich původní množství. Odhadovat lze jen zásoby na jednotlivých lokalitách.

9. Jakou mají vltavíny cenu.

Cena vltavínů je stejně jako u jiných drahých kamenů a přírodnin závislá na mnoha faktorech a neustále se mění. Je také rozdíl mezi cenami v České republice a v zahraničí. Ceny v zahraničí se pohybují v závislosti na hmotnosti, skulptaci a barvě až v řádech stovek USD.

10. Smějí se vltavíny normálně sbírat a těžit?

Vltavíny je možné sbírat na výplavových polích nejlépe po orbě a po dešti. Je nutné mít souhlas majitele pozemku. V případě hledání vltavínů kopáním bez příslušných povolení orgánů státní správy se jedná o nezákonnou činnost (porušení báňského zákona, těžba vyhrazených surovin) s příslušnou trestní odpovědností. V jednotlivých regionech je sběr vltavínů navíc upravován místními vyhláškami.