Vznik impaktních kráterů je doprovázen i vznikem impaktních skel a v některých případech i tektitů. Impaktní skla jsou vázána na blízký kráter, jsou značně chemicky nehomogenní a nevyznačují se sférickými a souměrnými tvary. Tektity vznikly roztavením povrchových hornin v místě dopadu kosmického tělesa a ještě jako tavenina prodělaly transport vzduchem na velké vzdálenosti od impaktního kráteru. Vyznačují se souměrnými až sférickými tvary a jsou chemicky homogenní. Krása a vlastnosti vltavínů nebo např. Libyjských skel se stala inspirací člověku, který je již před mnoha tisíci lety využíval pro výrobu jednoduchých řezných nástrojů a své použití našly i jako drahé kameny.

↑Impaktním kráterem, se kterým je spjat vznik tektitů severoamerického pádového pole je struktura Chesapeak Bay. Kráter má průměr 90 km a je pohřeben pod silnými vrstvami mořských sedimentů. Kráter byl vytvořen impaktem asteroidu před 35,5 miliony lety.		Nádherným a ceněným impaktním sklem jsou tzv. libyjská pouštní skla. Jsou tvořena převážně oxidem křemičitým a vyznačují se nápadnou žlutavou barvou. Byla ceněna již ve starověkém Egyptě, což dokazuje nádherný šperk z hrobky faraona Tutanchamona, kde bylo libyjské sklo použito pro zpodobnění posvátného brouka Scarabea. Libyjská skla nacházená v hraniční oblasti Libye a Egypta vznikla asi před 28 miliony let. Geneze libyjských skel je někdy spojována s krátery BP (3,2 km) a Oasis (18 km) v Libyi.
	Mapa pádových polí současných známých tektitů. Rozlohou je největší australské pádové pole, kde ovšem není znám mateřský impaktní kráter. Jeho existence se předpokládá v oblasti asijské řeky Mekong. Naopak nejmenší je středoevropské pádové pole na které je vázán výskyt vltavínů. Další pádová pole tektitů se vztahují ke vzniku kráterů Chesapeak Bay v USA a Bosumtwi v africké Ghaně.
↑Impaktní kráter Bosumtwi v Ghaně vznikl teprve před jedním milionem let a je na něj vázán výskyt tektitů nazývaných ivority. Dno 10,5 km velkého kráteru Bosumtwi tvoří dnes hladina jezera.		←→ Vznik tektitů-vltavínů středoevropského pádového pole je spojen se srážkou kosmického tělesa se Zemí v oblasti kráteru Ries na území Německa. Valy kráteru jsou vyznačeny na geologické mapě.
	Na rozsáhlé australské pádové pole je vázán výskyt velkého množství tektitů i jejich mikroskopických ekvivalentů - mikrotektitů. Podle oblastí svých nálezů jsou nazývány indočínity, australity, filipinity. Svojí vrstevnatou strukturou jsou pozoruhodné tektity nazvané Muong Nong. Radiometrické datování poukazuje na jejich vznik před 770 000 lety při impaktu v oblasti jihovýchodní Asie. Vlastní impaktní kráter doposud nebyl objeven.