Před 15 miliony lety v období třetihor se Země srazila s planetkou nebo jádrem komety. Při dopadu se uvolnila energie ekvivalentní více než tisícinásobku Hirošimských atomových bomb a v místě dopadu na území dnešního Německa vznikl 24 km velký kráter Ries. Ohromné množství uvolněné tepelné energie roztavilo povrchové horniny v oblasti kráteru a vzniklá tavenina byla doslova rozstříknuta do vzduchu a odhozena do vzdáleností několika set kilometrů od místa svého vzniku. Její pozůstatky dnes nacházíme především v oblasti jižních Čech a západní Moravy v podobě vltavínů. Vltavíny někdy nazývané moldavity jsou nádherná přírodní skla patřící do skupiny tzv. tektitů vzniklých při dopadu tělesa z vesmíru.

Impaktní kráter Ries se nachází na území Německa mezi městy Norimberk, Mnichov a Stutgart. Dnes existenci kráteru dokazují především podrcené a přeměněné podložní horniny. Díky působení zvětrávání a eroze jsou rysy kráteru v krajině jen velmi obtížně rozpoznatelné. Valy kráteru jsou vyznačeny v geologické mapě a terénním modelu.
		Mapa výskytu vltavínů v oblasti jižních Čech a západní Moravy. Výskyt vltavínů je vázán do oblastí s přítomností třetihorních jezerních a říčních sedimentů. Prakticky žádné vltavíny se nenacházejí v místech svého dopadu, ale byly několikrát přeplaveny a transportovány. Mezi další výskyty vltavínů patří oblast třetihorních sedimentů Chebské pánve a díky činnosti říčních toků byly výjimečně nalezeny i např. v Praze nebo Drážďanech.
Lokalita Besednice u Trhových Svinů se vyznačuje nálezy nádherných vltavínů s velmi bohatou skulptací povrchu. Lokalita je dnes předmětem průmyslové těžby.
Kvalita nalezených vltavínů je velmi rozmanitá. Vltavíny, které prodělaly značný transport ve vodním prostředí jsou na povrchu ohlazené a často rozbité. Vltavíny z lokalit, kde byly dlouhodobě uloženy si zachovávají své původní tvary a vyznačují se bohatou skulptací povrchu. Tvary vltavínů mají často podobu koulí, plochých disků, kapek nebo i protáhlých tyčinek. Chemicky vltavíny představují přírodní sklo s průměrným obsahem 80 % SiO2. Jsou obvykle homogenní a jejich barva se liší v závislosti na obsahu ostatních chemických příměsí.