| Veškeré znalosti o naší nejbližší hvězdě pocházejí z pozorování, které má samozřejmě svá specifika. Slunce nemůžeme pozorovat klasickými dalekohledy, pokud je nějak neupravíme a vlastně ani pouhým okem. Slunce je natolik intenzivní zdroj světla, že by u člověka mohlo dojít k trvalému poškození zraku. | ||
 |
 |
 |
| Nejjednodušší a zároveň nejbezpečnější způsob jak lze Slunce pozorovat, je promítání jeho obrazu na stínítko. | Helioskopický okulár. Zeslabuje sluneční světlo například pomocí hranolu, který odráží většinu světla a do oka pouští jen malý zbytek. Slunce pak lze pozorovat přímo. | Sluneční radioastronomie. Pomocí radaru se měří na různých frekvencích tok rádiového záření ze sluneční atmosféry. |
|
Velké sluneční dalekohledy → V tzv. slunečních věžích jsou ve svislé poloze trvale instalovány sluneční dalekohledy. Sluneční paprsky jsou pomocí celostatu (dvě zrcadla směřující obraz do optické osy nepohyblivého dalekohledu) nasměrovány do objektivu. Obraz Slunce se zpracovává v laboratořích umístěných v přízemí nebo podzemí, kde průměr slu-nečního disku dosahuje až 1 m. |
 |
 |
 |
← Spektrohelioskop a spektroheliograf umožňují pozorovat Slunce ve vybraných vlnových délkách. → Sluneční magnetograf. V důsledku přítomnosti magnetického pole dochází k rozštěpení čar ve spektru. Sluneční magnetograf je přístroj, který dokáže toto rozštěpení měřit. |
 |
 |
 |
← ← Koronograf je přístroj pro pozorování koróny i mimo zatmění Slunce. Sluneční kotouč je v ohnisku zastíněn umělým Měsícem a tím vytváří umělé zatmění Slunce. |
 |
 |
 |
| SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) (1995 – dosud). Umožňuje nepřetržité sledování Slunce. | Yohkoh (1991 – 2001). Pořizovala snímky v rentgenovém záření, především sluneční koróny a erupcí. | Povrch Slunce v rentgenovém záření. Snímek pořídila sonda Yohkoh. |
 |
 |
 |
| TRACE (1998 – dosud). Pozoruje Slunce v rentgenovém a XUV záření. | Sonda Genesis dva roky sbírala vzorky slunečního větru. Získaný materiál se nyní analyzuje. | |
