Při realizaci projektu MARK se objevují témata, které zatím nepatří mezi hlavní priority a pro svojí kompaktnost by se mohly stát tématem ročníkové, semestrální, bakalářské či diplomové práce. Dle našeho názoru splňují vypsané okruhy všechny podmínky pro zadání zmiňovaných studentských projektů. Jedná se o témata silně inovativní v mnoha případech zcela nová, která studentům zprostředkují kontakt se současnými technologiemi na vysoké úrovni. V neposlední řadě také poskytují silnou motivaci v podobě reálného nasazení výsledků práce v praxi.

Následující témata jsou výběrem úloh, které by se v souvislosti s vývojem robotického teleskopu MARK mohly stát studentským projektem. Jedná se o pouhý nástin, konkrétní forma a rozsah je samozřejmě věcí dohody. Také se nebráníme jakýmkoli dalším tématům povedou-li k inovaci a zlepšení stávajícího řešení, zejména budou-li spojeny s nabídkou na realizaci.

Kontakt: m.i.x/zavináč\observatory.cz

Možná témata studentských prací:

Cílem je navrhnout a implementovat algoritmus (model), který na základě dat senzorů robotického dalekohledu stanoví zda jsou podmínky vhodné či nevhodné pro pozorování. Vstupy jsou data z meteostanice, senzoru oblačnosti, snímky družice meteosat, data srážkového radaru a snímky z celooblohové kamery. K analýze jsou připraveny řady dat pořízené těmito senzory od srpna 2005, pokrývající všechna roční období a většinu situací se kterými může být rozhodovací algoritmus konfrontován. Na základě těchto pořízených dat by měl být navržen "model chování dalekohledu" za různých meterologických situací.

Vyřešeno - viz. publikace.

Cílem je navrhnout algoritmus autoexpozice pro celooblohovou kameru. Kameru tvoří konvenční digitální fotoaparát (Olympus 5060WZ) s rybí předsádkou. Kamera snímkuje minimálně jednou za 15min - typicky častěji. Algoritmus by měl být schopen na základě předchozích snímků popřípadě zkušebního snímku zhotoveného těsně před expozicí (pohled do hledáčku) stanovit optimální trojici expozičních parametrů čas-clona-ISO citlivost čipu. Oředpokládán je velký rozsah výstupních hodnot počínající plným slunečním svitem za jasného dne (1/1000s-8.2-80iso) a konče expozicí temné noční oblohy (15s-2.8-400iso) a zejména plynulý přechod mezi těmito dvěma extrémními stavy. Zejména takto vysoký rozsah neumožňuje využít interní funkce fotoaparátu ačkoli obecný algoritmus autoexpozice je známý a v literatuře popsaný. Tudíž jde spíše o jeho implementaci, popřípadě přizpůsobení daným podmínkám.

Vyřešeno - viz. publikace.

Cílem je navrhnout databázi(ze) vesmírných objektů a vytvořit nad ní smysluplný systém vyhledávání. Katalogy mají formu textových dat, řádově miliony položek. Katalogů je cca 10. Implementace by měla umožňovat hledání přes všechny katalogy na základě společných položek (souřadnice, jasnost objektu, jméno, okolí zadaných souřadnic) tak i položek specifických pro jednotlivé katalogy.

Cílem je návrh algoritmu na zjištění polohy dalekohledu ze snímku hvězdného pole, který pořídí. Rámcově se jedná o analýzu obrazu (stanovení poloh jednotlivých hvězd na snímku) a inteligentní (algoritmicky optimální) porovnání s databází. Použité algoritmy jsou známé a popsané v literatuře. Předpokládá se jejich přizpůsobení a implementace.

Cílem je implementace knihovny pro vzdálenou práci se snímky pořízenými dalekohledem a uloženými na jeho serveru. Knihovna předpokládá jak běžné funkce pro práci s obrázky (otočení, oříznutí) tak funkce specifické pro astronomii (práce s histogramem, stanovení souřadnic hvězd, podpora formátu FITS).

Návrh přístroje pro monitorování seeingu. Seeing je veličina vyjadřující kvalitu pozorovacích podmínek na základě pohybu obrazu hvězdy vlivem turbulencí a jiných rušivých prvků v atmosféře. Přístroj se bude v principu sestávat z objektivu (dalekohledu), rychloběžné kamery (50snímků/s) a sofware pro vyhodnocování. Práce předpokládá spolupráci s naší strojařskou dílnou na vývoji mechaniky přístroje, volbu vhodného HW a implementaci SW. Podobným problémem se zabývají i lidé z družicové pracovní skupiny na FJFI-CVUT, takže je možné předat kontakty pro další spolupráci.

Cílem je implementace algoritmu pro stanovení polohy objektu definovaného tzv. "dvouřádkovou efemeridou" (typicky asteroid nebo družice). Úprava plánovacího algoritmu dalekohledu tak, aby uměl naplánovat i objekty s nefixní polohou tj. uměl naplánovat optimální čas pozorování i pro objekt který se během noci pohybuje. Algoritmus pro výpočet polohy z TLE je známý a popsaný.

Cílem je návrh algoritmu pro analýzu snímků z celooblohové kamery. Algoritmus by měl být schopen stanovit ze snímku zda je nad dalekohledem jasná hvězdná obloha (vhodné podmínky pro pozorování) popřípadě detekovat možná nebezpečí (např. bouřková oblačnost na obzoru).

Vyřešeno - viz. publikace.

hlavní stránka | Co je MARK? | Proč? | Hardware | Software | Práce a projekty

---