***
observatory.cz
Štefánikova hvězdárna online
pro
Dnes otevřeno:
14:00-19:00 / 21:00-23:00 (momentálně zavřeno)
Dnešní program:
09:00 Gymnázium Opatov - Do...
13:00 ZŠ Jablonec - Na výle...
Počasí: Právě pozorujeme:
počasí
jasno (noc)
pozorování
(nepozoruje se)

Často kladené otázky

Na náš web a telefonní linky přichází mnoho dotazů s astronomickou tematikou, z nichž mnoho se dá označit za typické a relativně často se opakující. Na této stránce naleznete výběr těchto otázek spolu s odpovědí.

 

Je možné si rezervovat vstupenky na (dětská) představení, která u vás pořádáte?

Rezervace obecně neděláme (s výjimkou mimořádných akcí), neboť zatím na běžná sobotní a nedělní představení nebyly potřeba.


Kam můžu zaslat informace o pozorování bolidu (jasného meteoru)?

Údaje o velmi jasných bolidech (meteorech jasnějších než -6 mag) shromažďuje Odd. meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., 251 65, Ondřejov. Hlášení je možné vložit do webového formuláře pro hlášení bolidů, http://www.asu.cas.cz/hlaseni-bolidu.


Měl/a bych zájem o pozorování večerní oblohy vaším dalekohledem. Musí se večerní návštěvy nějak rezervovat? Je toto pozorování nějak věkově omezené? Pro kolik lidí je určené a jak je zhruba pozorování dlouhé? Je možno pozorovat i delší dobu nebo je nutné zůstat se skupinou?

Večerní návštěvu hvězdárny není třeba rezervovat. Stačí, když přijdete v otevírací době za jasného počasí. Pozoruje se celou otevírací dobu. Pozorování není věkově omezené a není ani stanoven minimální počet návštěvníků. Prohlídka není nijak pevně organizovaná na skupiny, jako třeba na zámcích - je čistě individuální, průvodci se Vám budou věnovat i v případě, že budete sám/sama. Kromě pozorovacích kopulí je přístupná výstava v dolním sále a v patře, takže je čistě na Vás, jaký čas kde strávíte.


Je možno absolvovat prohlídku v angličtině?

Ano, s angličtinou by neměl být problém.


Je při výpravě na hvězdárnu možné někde "odložit" našeho psa nebo ho pro jistotu máme nechat doma?

Psi mají bohužel na hvězdárnu vstup zakázán.


Rád/a bych spolu se svými žáky navštívil/a vaši hvězdárnu. Potřeboval/a bych tedy vědět, zda se k hvězdárně dostane autobus, případně je-li v její blízkosti možnost parkování.

Přímo k hvězdárně se dostat nedá, ale autobus může zastavit a parkovat v prostoru strahovských kolejí, odkud je to na hvězdárnu cca 400 m.


Jak probíhá a jak dlouho trvá program s prohlídkou pro školy?

Program, který nabízíme pro školní výpravy, sestává z projekce pořadu dle výběru, diskuse s lektorem, prohlídky kopulí s možností pozorování (dle počasí) a prohlídky výstavy. Celá návštěva trvá typicky hodinu a půl.


Chtěl/a bych se zeptat, zda-li je u vás na hvězdárně možné na základě souřadnic nechat ukázat některou z hvězd, které nejsou viditelné pouhým okem? Pokud ano, v jakých dnech a hodinách je toto možné? Kolik to případně pro dvojici stojí?

Obecně to možné je. Záleží samozřejmě na tom, o jakou hvězdu se jedná, jakou má jasnost (je-li např. vůbec naším dalekohledem pozorovatelná), je-li viditelná ze severní polokoule, ve kterém ročním období apod. V případě, že je hvězda v dané období viditelná, můžeme Vám ji ukázat v rámci tzv. individuální prohlídky, kdy se v dohodnutý termín průvodce věnuje pouze Vám (individuální prohlídka).


Je možné koupit nějakou hvězdu nebo ji případně po někom pojmenovat? Kdo to zprostředkovává a co je pro to potřeba vykonat?

Na obloze jsou pojmenovány pouze nejjasnější hvězdy, a to názvy, které jsou původem z řecké mytologie, případně mají arabské kořeny. Rozhodně však nejde o nějaké konkrétní osoby, po nichž by byly hvězdy pojmenovány. Ostatní slabší hvězdy v každém souhvězdí jsou označeny písmeny řecké abecedy, podle jasnosti alfa, beta atd. Ještě slabší hvězdy jsou označovány čísly, a to vždy s udáním katalogu, který je takto zaevidoval. Takových katalogů je ovšem řada, takže slabé hvězdy mají i několik identifikací, vždy podle určitého katalogu. Nejslabší hvězdy jsou už označovány pouze svými souřadnicemi.
O nějakém pojmenovávání hvězd po konkrétních osobách tedy nemůže být ani řeč. Přesto se vždy našla řada "podnikavců", kteří za příslušný peníz "rozprodávají" hvězdy na nebi důvěřivým lidem. Pochopitelně nejde o nic jiného, než o obchod s lidskou důvěřivostí, neinformovaností a naivitou. Protože je na nebi hvězd neomezeně, je to tedy i obchod s nekonečnými zdroji.


Dovolujeme si Vás oslovit s žádostí o sponzorskou dotaci. Doufáme, že nás podpoříte a budete nápomocni při pořádání ...

Omlouváme se, ale Vaší žádosti nemůžeme vyhovět, neboť nám zákon takovou věc nedovoluje, protože nejsme oprávněni sponzorovat či poskytovat jakékoli dary. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je příspěvkovou organizací územního samosprávného celku hl. m. Prahy a vztahuje se na ni zákon č. 250/2000 Sb o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V oddílu „Příspěvkové organizace územních samosprávných celků“ v § 37 se uvádí : „Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb.“


Je vesmír konečný nebo nekonečný?
Kam se vesmír rozpíná, pokud je považován za nekonečný?
Co jej obklopovalo před velkým třeskem?

Tyto otázky jsou přesně ty, při kterých selhává lidská představivost, a proto je těžké na ně odpovědět několika větami. Přesto se pokusíme alespoň o základní odpověď.
Co se týče konečnosti a nekonečnosti vesmíru, je třeba zdůraznit, že v obou variantách vesmír nemá žádnou hranici, na kterou bychom narazili. Vždyť například povrch míče má konečnou plochu a přesto nemá žádnou hranici (uvnitř tohoto povrchu). Otázky, co je za nekonečným vesmírem nemají smysl. Museli bychom říci, co je to "za", a to není možné, protože sama tělesa si vytvářejí čas a prostor kolem sebe, a tam, kde žádná nejsou, není ani vesmír, ani žádné "za".
Vesmír je v současné době ve fázi zrychlené expanze, která je způsobena temnou energií (zatím ne zcela poznanou formou energie), které je ve vesmíru cca 73%.
Velký třesk je počáteční fází vývoje vesmíru, pokud se snažíme pozorovanou expanzi extrapolovat zpět. Vesmír byl tehdy velmi hustý a horký. Ne všechny teorie ale kladou tyto hodnoty nekonečné. Vesmír měl tehdy zcela jiné vlastnosti než dnes, soudobá fyzika je může popsat jen velmi obtížně. Vždyť gravitační interakce, na základě které většinou zpět extrapolujeme, vznikla až v čase 10-43 s po Velkém třesku. Co se dělo před tím, je otázkou teoretických diskuzí největších odborníků a ani ti se většinou neshodnou. Jisté je, že vesmír vypadal zcela jinak než dnes a vůbec se nepodobal ničemu, co bychom byli schopni uchopit našimi smysly. Čas a prostor v našem pojetí před Velkým třeskem neexistoval, protože je vázaný na existenci hmoty a energie. Mnohé otázky, které nás napadají, proto ztrácejí svůj smysl a principiálně nemohou být ani zodpovězeny. Pokud se zeptám, zda sladká chuť je hranatá nebo kulatá, je to obdobný případ. Extrapoluji pojmy (hranatá a kulatá) do oblasti, kde nemají smysl (oblast zpracování chuti lidskými smysly).
Na tato těžko představitelná témata existuje řada kvalitní literatury, krásné knížky jsou například S. Weinberg: První tři minuty nebo S. Hawking: Stručná historie času. Po jejich přečtení si možná na některé otázky odpovíte sami a nebo zjistíte, že se na ně odpovědět nedá ...

Je možné ze dna studny nebo z komína pozorovat ve dne hvězdy?

Odpověď si dovolíme rozdělit na 2 části:



Chtěl/a bych si pořídit (dát jako dárek) hvězdářský dalekohled.
Co byste doporučili začátečníkovi?
Má smysl kupovat dalekohled z bazaru?
(Na dalekohled mám omezené finanční prostředky, cca 5000 Kč.)

Odpověď na takovou otázku samozřejmě není jednoduchá a doporučit konkrétní přístroj je poměrně obtížné. Rádi bychom poradili nějak smysluplně, ale otázka je velmi podobná jako "Chtěl/a bych koupit auto. Poraďte jaké!". Sporťák? Do terénu? Dodávku? S dalekohledy je to velmi podobné, takže lze uvést jen několik obecných rad, jak postupovat.



Chtěl/a bych se zeptat: 21.6. Slunce vstoupilo do znamení Raka, ale na mapě oblohy jsem viděl/a, že se nachází v Blížencích ... Proč je tu rozdíl ???

Vysvětlení, proč znamení zvěrokruhu podle data a pozice Slunce nesouhlasí, se odvíjí od samotné definice těchto pojmů. Pozice Slunce je daná a dá se přesně vypočítat a podobně jednoznačně lze z hvězdných map určit, ve kterém souhvězdí se nachází (souhvězdí jsou dnes chápána jako oblasti oblohy s fixně definovanými hranicemi podobně jako např. státy na mapě světa).
Znamení zvěrokruhu vznikla rozdělením ekliptiky (dráhy Slunce po obloze) na dvanáct STEJNÝCH dílů, které dostaly jména dle souhvězdí, které jim bylo nejblíže. Znamení se používají takřka výhradně v astrologii, která je dnes považována spíše za odvětví zábavního průmyslu než za vědu, a odtud je také většina lidí zná. Ostatně tabulka s daty a znameními je v každém časopise či novinách. Rozdělení ekliptiky na 12 znamení proběhlo ovšem už před zhruba 2 tisíci lety a od té doby se zemská osa a tím i pozice Slunce stočila o jedno souhvězdí dále. Proto tento rozdíl. Dle horoskopu je tedy v červenci Slunce ve znamení Raka, ale ve skutečnosti je v souhvězdí Blíženců. (V souhvězdí Raka bylo před dvěma tisíciletími.)
Astrologii (tím myslíme i tu co se tváří „seriózně“) tento rozdíl netrápí, neboť je to obor založený na tradici a jakákoli exaktnost je jí spíše proti srsti ... Naopak astronomové v žertu říkají: „Nelíbí-li se vám horoskop, podívejte se o jedno znamení vedle, třeba tam najdete něco lepšího.“


Existuje ještě nějaký jiný - astronomicky laděný - projekt fungující na principu SETI@home (mnoho počítačů propojených na síti, zpracovávajících data dohromady k získání větší kapacity)?

Programy pro paralelní zpracování dat "dobrovolnickými" počítači (typicky na bázi screensaverů) jsou dnes sdruženy pod hlavičku projektu BOINC. Viz http://boinc.berkeley.edu/. Na těchto stránkách si můžete vybrat výpočet, do kterého se chcete zapojit. Na výběr je jich opravdu mnoho z různých oblastí výzkumu (astronomie, biologie, medicína, fyzika ...)


Chtěl/a bych si vyzkoušet vyfotit Slunce svým digitálním fotoaparátem. Rád bych se dozvěděl/a, jestli to lze a co bych si k tomu musel/a minimálně pořídit.

Focení Slunce bez filtru je rozhodně trochu hazard. Zejména má-li člověk snahu (kterou samozřejmě má) nastavit maximální zoom, tak aby na fotce bylo něco vidět. Reálně hrozí poškození CCD čipu fotoaparátu, protože, co si budeme povídat, zazoomovaný objektiv a lupa se liší jen velmi málo ...
Základní a v podstatě jediná instrukce, která tedy může zaznít, je nasadit před objektiv filtr. "Babské rady" typu CD nebo disketa jsou na focení nepoužitelné, takže nejdostupnější alternativou je sklo do svářecích brýlí. Sklo samozřejmě nemá antireflexní vrstvy, takže obraz bude všelijaký, ale při troše trpělivosti bude obraz použitelný. Lze samozřejmě koupit i profesionální fólii na pozorování Slunce, která je sice dražší, ale funguje znamenitě.

Chtěl/a jsem se zeptat, jestli nehledáte nějaké pracovníky pro Vaši observatoř? Vesmír mě už od malička přitahuje, ale zatím nemám bohužel žádné zkušenosti ...

Momentálně nové pracovníky (myšleno na plný úvazek) nehledáme. Na druhou stranu do práce hvězdárny se zapojuje skupina cca 40 astronomů amatérů, kteří pracují jako průvodci pro veřejnost (demonstrátoři). Pro to, aby se člověk stal demonstrátorem, je třeba absolvovat dvouletý kurs a složit zkoušky. Ty zároveň zajišťují přístup k dalekohledům hvězdárny a pozorování. Kurs je otevřen pro kohokoliv, kdo má zájem, a začíná každý říjen. Více zde!!!


Jaký používáte software pro zobrazování hvězdné oblohy, map, souhvězdí atd.?

Programů pro zobrazování hvězdné oblohy je doslova nepřeberná spousta v různých cenových kategoriích, v různé kvalitě a s různým rozsahem informací. A podobně jako jinde i zde neplatí, že dražší program je nutně lepší.
Zde na hvězdárně používáme Sky Map Pro ... a myslíme si o něm, že je nejuniverzálnější a plně nám stačí pro běžnou práci. Jeho demo-verzi si lze stáhnout na adrese www.skymap.com. Placená verze se liší především rozsahem katalogů a databází. Pokud však nebudete program používat na opravdu profesionální úrovni (= věda, výzkum), jejich absenci možná ani nezaregistrujete. Z dalších (dobrých) programů lze jmenovat například „Stellarium“, „Starry Night“ nebo „The Sky 6“. Pro vizualizaci sluneční soustavy pak je možno doporučit např. program "Celestia". Všechny jsou pro PC + Windows. Existují i programy pro Linux (tam zkušenosti nemáme) a pro kapesní počítače/PDA (např. „Taiyoukei“ či „PocketStars“).

Co je pravda na informaci, kterou jsem obdržel/a emailem, že letos dne 27.8. bude na obloze velice dobře viditelný Mars, prý téměř velikosti Měsíce?

Tato poplašná zpráva (tzv. hoax - viz např. hoax.cz, heslo Mars) se objevuje pravidelně od roku 2004; 27. 8. 2003 se Mars skutečně přiblížil k Zemi nejvíce za poslední dobu - na cca 55 mil. km. Zpráva, kterou jste nalezl/a ve své mailové schránce, tak vznikla pravděpodobně nepřesným překladem a zkomolením původní relevantní informace o tomto úkazu (která bohužel neobsahovala rok, ke kterému se událost vztahuje), tj. "okolo 27. 8. (2003) nastane největší přiblížení Marsu, který tak bude velmi jasný a velmi dobře pozorovatelný, proto se nezapomeňte podívat ..." Toť vše.
Údaj o velikosti Marsu odpovídající Měsíci v úplňku je samozřejmě naprostý nesmysl (Mars je sice přibližně 2x větší než náš Měsíc, avšak i v okamžiku maximálního přiblížení k Zemi se pohybuje cca 150x dále ...) Vznik této mylné informace je možné přiřadit rovněž nejspíše špatnému překladu původní (zřejmě) anglické zprávy.
Podrobný rozbor (vztahující se sice k roku 2006, avšak podstata je stejná i pro letošní rok) je možno najít např. v našem archivu http://www.observatory.cz/news/blud-o-mesici-a-marsu.html

Chtěl/a bych poprosit o nějaký odkaz, kde by bylo možno dozvědět se více o výpočtech východu/západu Slunce, Měsíce ... Existuje nějaký soubor algoritmů týkající se tohoto tématu ... ???

Jako prvotní zdroj (česky) je možno použít knihy M. Wolf a kolektiv, Astronomická příručka, Academia, 1993 nebo Z. Pokorný, Astronomické algoritmy pro kalkulátory, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, 1984.
Spolehlivým a vysoce uznávaným zdrojem (anglicky) je kniha Jean H. Meeus, Astronomical Algorithms, Willmann-Bell 1991, ISBN:0943396352 (http://www.willbell.com/math/mc1.htm). Implementaci algoritmů v ní popisovaných lze stáhnout ze stránky http://www.naughter.com/aa.html (knihovna se jmenuje AA+, zdrojové soubory jsou v C++).


Chtěl/a bych se zeptat, zda byste byli ochotni udělit souhlas k tomu, abychom při přípravě kalendáře na rok XY použili údaje o východech a západech Slunce uvedené na Vašich internetových stránkách a případně využili text o Slunci (Měsíci, ...)

S údaji do kalendáře se to má následovně: data z naší internetové stránky samozřejmě použít můžete, s tím že jsou bez záruky a počítaná pro polohu hvězdárny (tedy ne pro geografický střed republiky, jak je běžné). Pokud byste chtěli vypočítat tabulky dle Vašeho zadání a s autorizací, pak se jedná o placenou službu. Poplatky za autorizaci je též možno vyřešit např. fotografií naší hvězdárny a krátkým reklamním textem ve Vašem kalendáři apod.


Jak vzniká "kruh kolem Slunce", "kruh kolem Měsíce", ...?

Tento úkaz není astronomický, ale meteorologický a jmenuje se „halo“. Není zase tak úplně neobvyklý, statistika říká, že některý z halových jevů je u nás v průměru vidět každý třetí až čtvrtý den. Člověk se ovšem musí dívat opravdu pozorně. Těmto (a ostatním meteorologickým) úkazům je věnována krásná stránka (v češtině), na které můžete najít spoustu dalších informací: http://ukazy.astro.cz/.


Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Praha Zřizovatel hl.m.Praha
Statut Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
Veřejné zakázky